Prusy Východní

, bývalá pruská provincie; do roku 1939 měla rozlohu 3 699 km2 a 2,5 mil. obyvatel. Hlavní město Königsberg (Královec). V důsledku 2. světové války byly Prusy východní rozděleny; severní část tvoří Kaliningradskou oblast Ruské federace, jižní část polská vojvodství Olštýn, Elbląg a Suwałki. Viz též Prusko.

Ottův slovník naučný: Prusy Východní

Prusy Východní (něm. Ostpreussen), nejseverovýchodnější provincie pruská a zároveň nejseverovýchodnější čásť Německé říše, leží mezi 53° 8' až 55° 531/2' s. š. a 19° 20' až 22° 52' v. d. Gr., ohraničena jest na sz. mořem Baltickým, na s., v. a j. Ruskem a na z. Západními Prusy, měří 36.994 km2, jest dlouhá od jjz. k ssv. 305 km a široká 226 km. – V ohledu horopisném jsou Prusy Vých. částí severoněmecké nížiny prostoupenou na j. severoněmeckou vypnulinou, jež tvoří tu východopruskou pláň jezerní. Povrch provincie skládá se z rovin a pahorkatin s četnými velikými i malými jezery (Šniadowské a j.), protékán jest mnohými toky vodními, na sz. a j. jest namnoze pokryt močály a rašeliništi, na pobřeží prostoupen holými dunami a vykazuje jak rozsáhlé, zcela neúrodné plochy písčité, tak i kraje velice úrodné (nížina Němna). Nejvyšší bod jest na hranici se Západními Prusy na j. od Ostrowa (313 m n. m.), nejnižším místem pak jest úval mezi Pregolou a Němnem, zdvihající se sotva několik metrů nad hladinou Kurského haffu. Mořské břehy provincie tvořeny jsou z největší části Frišskou a Kurskou kosou, které oddělují od širého moře Kurský haff, který přísluší k Prusům Vých. úplně, a Frišský haff, z něhož přísluší sem jen 578,61 km2. Mezi oběma haffy vybíhá do moře k z. poloostrov Samland, zakončený na sz. skalnatým mysem Brüster Ort (32 m). – Největší řeka provincie jest Něman, kterou zovou zde Memel a jež má tu dolní svůj tok splavný v celé své délce 112 km. Hlavní přítoky její jsou tu Szeszupa a Tylža v levo a Jura v pravo, pod městem Tylží rozděluje se na 2 ramena: Rus na s. a Giłga na j., která obě vlévají se do Kurského haffu. Dále k j. teče Pregola a konečně do Frišského haffu vlévá se ř. Passarge. Jezera kupí se v několik skupin, největší z nich jsou t. zv. jezera Mazurská: Sniadowské, Mauerské, Varšavské a j. Všecky splavné vodní toky měří 430 km, k nim pak přistupuje síť průplavů připojující se k jezerní soustavě provincie a dlouhá 415 km, z níž nejdůležitější jest průplav krále Viléma, Elblągsko-hornozemský, Mazurský atd. – Podnebí jest zdravé, avšak drsnější než kdekoliv jinde v Německu. Průměrná roční teplota činí v Královci +6,6°C, v Memelu +6,5°C, u jezera Šniadowského +6,4°C, průměrná teplota letní v Memelu jest +16,1°C a zimní –3,4°C, výška ročních srážek kolísá se mezi 49 cm v Prostkowě a 67 cm v Tylži. – Půda jest většinou písčitá, místy hlinitá a často močálovitá, nejúrodnější mezi Pregolou a Němnem, méně úrodná na j. Orná půda zaujímá asi 54 % veškeré plochy provincie, lesy pak asi 18 %. Zalesněn jest zvláště jih, kde rozkládá se les Ostrowský, lesy na horní Alle, les Jansborský atd. Převládá zde borovice a jedle, kdežto na s. olše; buk má u Šniadowského jez. svoji polární hranici. Jehličnaté stromy tvoří 79,5 % všech lesů a dodávají hojně dříví pro vývoz. Lesy bohaty jsou zvěří (jelen, srnec, liška, zajíc atd.), v hlubších hvozdech vyskytuje se rys, vlk a jezevec, v Ibenhortském lese při Kurském haffu chová se stádo asi 100 losů. V řekách i v moři loví se hojně ryb, zvláště jesetrů, lososů a mihulí.

Obyvatelů jest (1900) 1,996.626, t. j. 54 na 1 km2, kromě Pomořanska nejřidší to zalidnění v Prusku. – Podle náboženství jest zde kromě evangelíků 257.159 katolíků, 11.141 jiného křesťanského vyznání, zvláště mennonitského, a 14.411 židův. Katolíci tvoří většinu obyvatelstva ve Varmijsku a četní jsou i na j. obvodu královeckého. Mennonité žijí hlavně v nížině tylžské. – Co do národnosti jest valná většina Němcův, kromě nich pak napočteno 316.200 Poláků, Mazurů a Kašubů a 115.000 Litvínův. Poněmčovací systém provozuje se i v této provincii co nejusilovněji, ačkoliv nespadá v obor působnosti pověstné osazovací kommisse v Poznani. Zejména podléhají rychle germanisaci evangeličtí Mazurové, jejichž jediný novinářský orgán »Gazeta Ludowæ, vycházející v Ełku a ve Szczvtně, zanikl r. 1902 nedostatkem hmotné podpory. Avšak i Litvínů ubývá, neboť r. 1890 počítalo se ve Vých. Prusích 118.090 Litvínů v údolí Němna, 224.960 Polákův a 102.656 Mazurův. Na Kurské kose a u Memelu mluví ještě 412 osob kursky. – Vzdělání obyvatelstva není sice vzhledem k ostatním německým krajinám valné, avšak přece lepší než v obou sousedních provinciích, Záp. Prusích a Poznaňsku. V Královci jest universita, král. paedagogický seminář, král. uměl. akademie, v Braněvě lyceum Hosianum, počítané mezi vysoké školy, dále jest v provincii 16 gymnasií, 1 pro gymnasium, 3 reálná gymnasia, 1 vyšší reálka, 1 reálni pro gymnasium, 2 reálné školy, 4 vyšší chlapecké a 26 vyšších dívčích škol, 8 ústavův učitelských, 4 přípravny, 2 vyšší a 11 nižších škol hospodářských, 2 školy plavecké, 1 umělecko-průmyslová,1stavební a 2 porodnické. – Z ústavů dobročinných jmenujeme 4 ústavy hluchoněmých a 1 slepců.

Hlavním zaměstnáním obyvatelstva jest zemědělství. Pole a zahrady zaujímají dohromady 1,990.997 ha půdy, louky 440.814 ha a pastviny i dráha 270.272 ha. Nejlepší role provincie jsou v pobřežních nížinách, které však trpí nedostatkem odvodnění a nepříznivými poměry podnebními. Výborné louky jsou na Pregole u Královce a v Tylžské nížině, zahradnictví a ovocnářství provozuje se hlavně v údolí Němna. Hlavní plodiny polní jsou: žito, které zaujímá 430.209 ha a jehož se klidí ročně 4,4 mill. q, oves (303.073 ha, 2,1 mill. q), brambory (159.812 ha, 11,9 mill. q), pšenice (94.842 ha, 1,1 mill. q), ječmen (90.950 ha, 3/4 mill. q), místy pak i luštěniny, ve Varmijsku len atd. Lučního sena klidí se ročně 91/2 mill. q. – Kvetoucí jest chov dobytka, zvláště chov koní jest ve Vých. Prusích z celého království na stupni nejvyšším. Počítá se pak: 445.700 koní, 1,021.827 skotu, 726.468 ovcí, 779.366 vepřů a 25.545 koz. Nejproslulejší jsou koně plemene t. zv. litevského z krajů mezi Pregolou a jezerní plání, kde jest také proslavený hlavní hřebčinec v Trakianech. Kromě toho jsou zemské hřebčince v Trakianech, Instruči, Braněvě, Rastemborku a Gudwalech, úhrnem s 560 hřebci a 176 stanicemi, z nichž pochází ročně do 20.000 hříbat. Rozsáhlou měrou provozuje se i chov drůbeže a včelařství (146.657 úlů), rostoucí péči těší se i chov skotu a vepřů, naproti tomu ovcí ubývá i soustřeďují se víc a více na střední kraje provincie. Z užitečných nerostů hlavní jest jantar, již za starověku známý to produkt těchto končin, který dobývá se hojně na Samlandě a v Kurském haffu Memelu a z něhož vyrábí se zde množství předmětů daleko vyvážených. Zmínky zasluhuje dále rašelina na jezerní pláni, pak výborná hlína, vápenec a něco rudy železné. – Průmysl má význam nepatrný, neboť i s hornictvím skýtá výživu jen asi 6 % obyvatelstva. Průmyslnější místa jsou Královec, Memel, Tylža a Instruč, kde jsou dosti veliké loděnice a železárny. Kolem Memelu a j. jest hojně parních pil, mimo to jest v provincii několik papíren, skláren, pivovarů (s roč. výr. 1 mill. hl piva), lihovarů (roč. výr. 130.000 hl líhu), čilé plátenictví, cihlářství a p. – Obchodem a dopravou zaměstnávají se jen asi 2 % obyvatelstva, ačkoliv rozvoj jeho velmi jest podporován hustou sítí vodních cest i železnic a dobrými námořními přístavy v Memelu, Pilavě, Královci a Braněvě. Námořní loďstvo provincie čítá 56 lodí s 18.459 t, mezi nimi 30 parníkův, dráhy státní měří 1581 km, soukromé 322 km, vedlejší trati 226 km, silnice pak 5000 km. Vrchní poštovní ředitelství jsou v Královci a Gombinu.

V ohledu správním Vých. Prusy dělí se na 2 vládní obvody: královecký (21.108 km2, 1,204.386 obyv., 20 krajů, 48 měst, 2354 venkovských obci, 1575 velkostatků, 110.897 bydlišť a 247.717 domácností) a gombinský (15.886 km2, 792.240 obyv, 16 krajů, 19 měst, 2820 venkovských obcí, 892 velkostatky, 89.797 bydlišť a 165.150 domácností). Sídlem vrchního praesidenta a zároveň královským sídelním městem jest Královec. – Soudnictví provincie podřízeno jest vrchnímu zemskému soudu v Královci, jemuž podléhá 8 soudů zemských (Olsztyn, Bartenstein, Braněvo, Instruč, Královec, Fłk, Tylža a Memel) a 71 soud obvodní. Církevní záležitosti evangelické spravuje konsistoř v Královci, katolické pak biskup varmijský, báňské úřady podléhají vrchnímu báňskému úřadu ve Vratislavi, obchodní komory jsou v Braněvě, Instruči, Královci, Memelu a Tylži. Do sněmu říšského vysílají Vých. Prusy 17 a do pruského 32 poslance, v panské sněmovně pruské mají 24 zástupce a to 6 dědičných, 14 na praesentaci povolaných a 4 jako držitele vysokých úřadů zemských. Vojensky přísluší provincie k 1. armádnímu sboru, jehož generální velitelství jest v Královci. Pouze kraj ostrowský a nidborský příslušejí k doplňovacímu obvodu 17. armádního sboru gdanského. – Znakem jest černý pruský orel ve stříbrném poli, barvy jsou černá a bílá. – Doposud v užívání jsou starší pojmenování jednotlivých částí provincie a to: Litevsko pro vládní obvod gombinský až ke Gołdapě, Mazursko pro jižní čásť tohoto obvodu, Samland pro území mezi Pregolou, Deimou a oběma haffy, vybíhající jako poloostrov do moře, a Varmijsko pro kraje braněvský, heilsberský, rastemborský a olsztynský, kdežto celé Vých. Prusy bez Varmijska s částí Prus Západních na pravém břehu Visly (kraj kwidzynský a sušský) zovou se Staré Prusy – Srv. Handbuch für die Provinz Ostpreussen (Královec); Kühne, Ortsverzeichnis der Provinz Ostpreussen (t., 1893); Jentzsch, Höhenschichtenkarte der Provinz Ostpreussen (1 : 300.000; t., 1892). Tšr.

Související hesla