Seina

, francouzsky Seine – řeka na severu Francie; délka 776 km (druhá nejdelší v zemi), plocha povodí 78 700 km2, průměrný průtok 300 m3/s. Pramení na plošině Langres, teče k severozápadu, protéká Pařížskou pánví (včetně Paříže) a ústí do Seinské zátoky Lamanšského průlivu. Hlavní přítoky Yonne, Marna a Oise. Splavná 541 km (pro námořní lodě do Rouenu); velký dopravní ruch na dolním toku. Průplavy spojena se Sommou, Saônou, Loirou, Šeldou, Rýnem a Maasou.

Ottův slovník naučný: Seina

Seine, lat. Sequana, čes. Sekvana, řeka v sev. Francii, protékající čtyři bývalé franc. provincie: Burgundsko, Champagne, Ile-de-France a Normandii a devět nynějších departementů: Côte-d'Or, Aube, Marne, Seinet-Marne, Seine, Seine-et-Oise, Eure, Seine-Inférieure a Calvados. Délkou svého toku jest to třetí franc. řeka, velikostí úvodí a vodním svým bohatstvím pak čtvrtá po Rhôně, Girondě a Loiře. Pramení se 7 1/2 km na sz. od Saint-Seine-l'Abbay ve výši 471 m n. m. ve skalnatém a lesnatém údolí plateau 584 m vysokého, ze 6 nepatrných praménkův, nad nimiž stojí socha nymfy, postavená nákladem města Paříže. Po svém vzniku Seine proráží v úzkém údolí plateau chatillonaiské, suché, rozryté a zalesněné, načež po toku 51 km dl. přijímá ř. Douix ve výši 217 m n. m. Na to opouští depart. Côte-d'Or a vstupuje do depart. Aube, kde pije ř. Laignes v l. a Ource v pravo, pak teče kolem města Bar, u něhož živí svojí vodou průplav Horní Seiny. Na to vpadá do ní v l. ř. Houzain, 40 km dl., u města Troyes Seine rozděluje se v množství ramen, kteréžto rozvětvení trvá až k ústí ř. Aube u vsi Conflansu. Až sem Seine zachovává neustále směr k sz., zde pak obrací se k jz., pijíc v pr. Noxe a Voulzie a v l. Orvin. U Montereau ve výši 50 km vtéká do Seiny ř. Yonne, delší než Seine sama, která odtud až k svému ústí podržuje hlavní směr k sz. Další přítok v l. jest Loing, jejímž údolím vede průplav spojující Seinu s Loirou. Na to oblévá řeka v l. půvabné pahorky korunované lesem Fontainebleauským, protéká městem Corbeil při ústí ř. Essoune (v l.) a pije v l. Orge, v pr. pak Yères a Marne před samou Pařiží. V Paříži Seine sevřena jest nábřežím, jež zmenšuje sice její šířku, zvětšuje však za to rychlost jejího toku. Jest zde široká při vtoku 166 m a při výtoku 136 m, obtéká ostrovy Saint-Louis a Notre-Dame, teče asi pod 30 mosty a prostředkuje přerozsáhlou dopravu osobní i nákladní. Od Paříže k moři jest řeka neobyčejně klikatá, neboť přímá vzdálenost Paříže od ústí Seiny činí 180 km, řeka však protéká tu v délce 365 km. Pod Paříží u Saint Denis vpadají do Seiny ř. Rouillon a Crould, na konci následující zatáčky pak pod městem Saint-Germain-en-Laye Seine pije nejmocnější svůj přítok, Oise, v pravo. Dále oblévá pahorky tvořící okraj franc. Vexinu, má v pr. přít. Aubette a v l. Maudre, Vaucouleurs a mohutnější ř. Epte dělící Vexin franc. od normanského. V Poses řeka zdvíhá se již vlivem přílivu, na to v pr. vpadá do ni ř. Andelle a v levo nad městem Pontde-l'Arche ř. Eure. Potom Seine protéká podél Rouenu, pod nímž tvoří sedm velkých záhybů, načež pod Quillebeufem počíná aestuarium řeky mezi mysem Tancarville na ssv. a špicí de la Roque na jjz., do něho pak s j. vlévá se ř. Rille nebo Risle. Úhrnná délka řeky činí 776 km, úvodí měří 77.769 km2, tok jest celkem mírný a vodní bohatství kolísá jen dosti nepatrně. Průměrně Seine přináší do průlivu La Manche 2500 m3 vody za vteřinu. Za splavnou pokládá se od Méry-sur-Seine až k ústí v délce 574 km, avšak nad Paříží překáží splavnosti nedostatek vody, pod ní pak opět velké zatáčky a silná nanášecí činnost. Za posl. stol. byla řeka pod Paříží značně a velikým nákladem meliorována, čímž také plavební ruch v Paříži i městech níže ležících neobyčejně vzrostl. Až do Rouenu mohou plouti plachetní lodi s nosnosti 500 t a parníky do 800 t, tak že Rouen možno pokládati za mořský přístav, tak jako i La Bouille, Duclair, Caudebec a Quillebeuf. Ovšem ani touto úpravou Seiny nestala se dosud Paříž mořsk. přístavem, kteréhožto cíle hodlá se dosíci stavbou průplavu 180 km dlouhého, vedoucího z Paříže k moři, hlubokého přes 7 m a širokého dvakráte tak jako průplav Suezský. Plavební ruch na řece činí ročně do 20 mill. t, z čehož na 5 mill. i připadá na říční dopravu v Paříži. Mimo to Seine dodává mocnou vodní sílu četným závodům průmyslovým, jako: mlýnům, pilám, olejnám, textilním továrnám atd. Velice rozvinutým systémem průplavním Seine spojena jest s ř. Somme, Šeldou, Mosou, Rýnem, Rhônou, Saônou a Loirou. – Srv. Belgrand, La Seine, études hydrologiques (Pař., 1873, s atlasem): A. Delaire, L'hydrologie du bassin de la Seine (t., 1874); E. Belgrand et J. R. Bourguignat, La Seine (t., 1883); L. Barron, La Seine (t., 1890); Caméré et Clerc, Carte de la Seine (t., 1890, 1:100.000). Tšr.

Související hesla