Protireformace

, reformní opatření, jimiž reagovala katolická církev v 16. stol. na reformaci. Hlavním činitelem těchto snah byl koncil tridentský. Šlo o sjednocení a oproštění liturgie, o sjednocení a zdokonalení výchovy budoucích kněží a o přesnou formulaci věrouky. Protireformace se dává do souvislosti s rekatolizací. Ve střední Evropě spojena zejména s činností jezuitského řádu a podporou Habsburků, kteří protireformaci využívali jako prostředek centralizace státu. V Čechách probíhala v souvislosti s habsburským politickým programem a s jednáním koncilu tridentského od pol. 16. stol. (příchod jezuitů v roce 1556, obnovení pražského arcibiskupství 1561). Po českém stavovském povstání 1618 – 20 a po bitvě na Bílé hoře od 1621 postupně vydávány zákazy nekatolického náboženství; Obnovené zřízení zemské povolilo pouze katolictví. Po třicetileté válce probíhala protireformace s novou intenzitou a dalšími prostředky; vedle násilné rekatolizace prováděné za asistence armády byly využívány i mírné postupy (okázalé obřady, poutě, povinná velikonoční zpověď).

Ottův slovník naučný: Protireformace

Protireformace, reakce řimsko-katolické církve na reformační rozmach stol. XV. a XVI. a proti církvím z reformace vzešlým, hlavně činností řádu Tovaryšstva Ježíšova (Ignácem z Loyoly r. 1534 založeného výslovně k boji proti protestantům). Prostředky protireformačních snah byly 1. mírné: učená a literární, vyučovací a missijně kazatelská činnost jesuitů, formulace dosavadních scholastických názorův a zvyků církevních v dogmata (Tridentský koncil 1545 – 63), pak náprava církve ve vlastních řadách (odstranění zlořádů v papežství, duchovenstvu [simonie] i v círk. praxi [odpustky]); 2. násilné politickým tlakem se strany knižat, až i krvavé. V Rakousku – jmenovitě v Čechách – a v Německu jest protireformace nerozlučně spojena s vládou Ferdinanda I. a zvl. Ferdinanda II. Jinde: vévoda Alba v Nizozemí, ve Francii Karel IX. (Bartolomějská noc r. 1572), v Anglii Marie (Krvavá). Následek byl úplné nebo skoro úplné zničení protestantismu ve Španělsku, v Italii, Francii, Rakousku, Polsku. Jinde, v Německu, Anglii, Švédsku, protireformace nezvítězila Ovšem i tam, kde řím.-katol. církev nabyla vrchu, nebyla to již církev středověká, nýbrž zreformovaná. FŽa.

Související hesla