Senzualismus

, z latinského sensus - vjem; forma empirismu, pokládající smyslovost za hlavní či jediný zdroj poznání. Proti racionalismu se snaží odvodit veškerý obsah vědomí z počitků. Představitelem byl např. É. B. de Condillac.

Ottův slovník naučný: Senzualismus

Sensualismus, lat., jest názor, který vyvozuje poznání i veškerou ostatní činnost nitra (duše) jen ze smyslů. Sdružování, rozlučování a obměny smyslových dojmů čili pocitů mají vystačiti zde k vysvětlení všeho vnitrného dění. Vylučuje tudíž sensualismus činnost vnitrného principu a tím i tvůrčí úkony intellektu. Sensualismus nechává býti individuum úplně trpným. Tolikéž jest vyloučeno všeliké aprioristické rozhodovaní o otázkách ethických a aesthetických. Materialismus, jemuž vnitrný život jest jen fysiologickým projevem nervstva, jest sám sebou sensualistický. Zástupcem důsledného sensualismu jest Condillac; od času Lockeových vystoupil v popředí sensualismus i ve filosofii anglické. Blízek směru tomu jest i novodobý positivismus a fenomenalismus.

Související hesla