Toleranční patent

, nejvýznamnější reforma Josefa II. v náboženské oblasti. Vydán 13. 10. 1781. Uzákonil toleranci pro augsburské vyznání, helvetskou konfesi a pravoslavné vyznání. Podržel sice katolické církvi privilegované postavení, ale zrovnoprávnil nekatolíky s katolíky. V Čechách znamenal definitivní konec pobělohorské rekatolizace.

Ottův slovník naučný: Toleranční patent

Toleranční patent, vydaný cís. Josefem II. 13. list. 1781, povoloval náboženskou svobodu s jistými výhradami nekatolickým vyznáním, a to lutherskému (augšpurskému), helvetskému a nesjednoceným Rekům. Na jiná vyznání (jako na českobratrské) a sekty se nevztahoval a tyto byly dokonce přísně stíhány (jako deisté v Čechách). Hlavním důvodem pro jeho vydání byly zájmy politickooekonomické, v druhé řadě teprve náboženské zásady osvícenské. Proto bylo nekatolíkům dovoleno pouze soukromé vykonávání bohoslužeb, kdežto veřejnost prohlášena za praerogativum dominantního náboženství. Hlavní význam toleranční patentho poleranční patentu záleží v tom, že nekatolíci byli připuštěni ke koupi domů a pozemků, ke všem právům občanským a mistrovským, k hodnostem akademickým a veřejným službám, čímž byly státu zajištěny nové talenty a eokonomické síly.

Související hesla