žalmy


1. modlitby a zpěvy starého Izraele; původně tvořily liturgický doprovod bohoslužeb. V období křesťanství byly žalmy součástí bohoslužeb (v latinské a řecké verzi byly rozšířeny po celé Evropě). Žalmy jsou uspořádány v biblické Knize žalmů, která obsahuje 150 těchto hymnických skladeb, jejichž autorství se připisovalo zejména Davidovi a Šalomounovi. Vzdávají slávu a díky Bohu (chvalozpěvy), vyznávají se z útisku a obracejí se k Bohu o pomoc (žalozpěvy), jiné utěšují, tvoří pamětní zápisy a poučují. Žalmy patří k prvním překládaným dílům do staroslověnštiny a češtiny. Uplatnily se též jako žánr moderní náboženské i světsky laděné lyriky silného citového zaujetí (J. S. Machar Suchý žalm, K. Hlaváček Žalmy). Některé žalmy se staly podkladem pro Biblické písně A. Dvořáka;
2. hudba od renesance byly žalmy zhudebňovány v podobě moteta nebo tří- až čtyřhlasých skladeb, v období hudebního baroka zvláště formou chrámové kantáty nebo duchovního koncertu, v novější době zejména jako sbor, kantáta, oratorium.

Související hesla