Fulnek

, město na severovýchodní Moravě v okrese Nový Jičín; 6 070 obyvatel (1999). Průmysl strojírenský, elektrotechnický a textilní. – Fulnek je městem od svého vzniku kolem roku 1293, v 15. a 16. stol. bratrský sbor a škola českých bratří. Nad městem Horní zámek v barokní podobě z roku 1801 s renesančním tzv. Dolním zámkem, barokní kostel (1748 – 60), augustiniánský klášter (1389), renesanční radnice (1610), upravená po roce 1945. Památník J. A. Komenského, který zde působil 1618 – 21 jako správce bratrské školy.

Ottův slovník naučný: Fulnek

Fulnek, okr. město na Moravě, v hejtm. novojičínském, na Husím potoce, při samých hranicích slezských a při místní dráze Fulnek, – Suchdol; má 389 d., 9 č., 3453 ob. n. (1890), krásný děkanský kostel Nejsv. Trojice (již r. 1293 farní), chrám sv. Josefa Pěst. a klášter kapucínů, druhdy proboštství řádu sv. Augustina, r. 1389 Benešem z Kravař založené a r. 1784 zrušené. Klášter kapucínský založil Frant. hr. z Vrbna r. 1674. Též je zde krásný zámek (s kaplí sv. Magdaleny) prince Filipa hraběte Flanderského, r. 1801 z části shořevší, špitál s kaplí sv. Vilgeforty a hřbitovní kostel sv. Rocha. Na kopci za městem stál pevný hrad, někdy sídlo pánů z Kravař. Město má 2 obec. školy, školu pokrač., poštu, telegraf, pivovar, lihovar, parní mlýn, továrnu na fésy, závod na výrobu strojů, továrny na sukna, hedvábné a modní látky. Jinak provozují obyvatelé výnosné zemědělství. Krajina okolo Fulnek,u nazývá se po slovutném rodu z Kravař »Kravařskoų a náleží k nejvýnosnějším částem Moravy. – Okr. soud fulnecký zaujímá 12 polit. obcí ve výměře 121.44 km2 se 1797 d., 117 ob. č., 12.756 n. a 9 jiné nár. (1890). – Dějiny. Fulnek, vznikl při obch. cestě od Hranic přes potok Vražný k Opavě vedoucí, r. 1215 připomínané. Na konci XIII. věku seděl na Fulnecku Oldřich z Lichtenberka, který tu založil některé osady a na Opavsku zavedl manské zřízení. R. 1293 jmenuje se Fulnek, již městem. Jak se pravdě podobá, zdvihl řečený Oldřich z Licht. odboj proti králi Janu Lucemb., jenž r. 1316 přibyl na Fulnek, a zde potvrdil svobody a některé výsady městu Krňovu; Oldřichovi z Licht. odňal Fulnecko a odevzdal je v držení panu Vokovi z Kravař. Po smrti tohoto uvázali se v dědictví bratří Jan a Drslav z Kravař, po nich jmenuje se Beneš a po tomto Jan z Kravař a Jičína. Týž potvrdil Fulnečanům r. 1429 městské svobody a výsady, městské zdi nařídil opraviti a dal městu list na »dřevobraní«. R. 1432 zapsal Jan z Kravař město a hrad Fulnek, za vdovské sídlo své manželce kněžně Anežce, která po smrti svého manžela (r. 1434) provdala se za Jiříka ze Šternberka, pána na Odrách. Než knížata opavská Václav a Arnošt r. 1437 pohnali sestru svou Anežku z Fulnek,u ze svého dědického nápadu na panství bílovské a fulnecké a dlouhá o to rozepře skončila tím, že Anežka zůstala až do své smrti v držení jen nějaké části dědictví. R. 1454 i kníže Hanuš Hlubčický píše se již pánem na Fulnek,u; zatím však uvázal se v držení Fulnecka Jan Krumsín z Lešan, jehož pohnal z nápadu toho kníže Přemek před zems. soud opavský. Konečně zakoupili Fulnecko bratří Zdeněk a Jan z Postropic, ale již r. 1464 prodali je králi Jiříkovi z Poděbrad a jeho synům. R. 1475 přešel Fulnek, v dědičné držení Jana ze Žerotína, jenž hrad a město Fulnek, i s ostatním zbožím ihned dal vložiti do desk olomúckých. Tak dostal se Fulnek, opět k markrabství Moravskému. Karel ze Žerotína prodal r. 1540 hrad a město Fulnek, se vším zbožím Oldřichovi Czetrisovi z Kynšperka. R. 1586 koupil celé panství fulnecké Jan Skrbenský z Hříště, jemuž pro účastenství v povstání r. 1618 Fulnecko konfiskováno a prodáno roku 1622 Václavu Bruntálskému z Vrbna, jenž poslední vůlí r. 1649 svého syna Jana jmenoval univers. dědicem panství na fideikommiss povýšeného. Ten zemřel r. 1705, nezanechav poslední vůle. Ze 3 synů následoval ve fideik. panství Jan a po jeho smrti r. 1720 přešlo Fulnecko na bratra Josefa hraběte z Vrbna a dále (r. 1755) na syna téhož Václava, který ještě t. r. zemřel bez poslední vůle. Tu jeho manželka Marie Eleonora jako poručnice nezletilých dítek ujala se celého dědictví. Její syn Josef hr. z Vrbna prodal r. 1788 panství za alodní opět prohlášené Fulnek, Karlu Czeikovi z Badenfeldu. R. 1808 zřízen opět fideikommiss, později opět prohlášen za alodní panství. Nynější panství Fulnek, obnáší 2056 ha a jest majetkem prince Filipa hr. Flanderského. Město Fulnek, jest městem německým a jako takové uvádí se již r. 1293. Během času živel slovanský se zde zakořenil, zvláště Moravskými bratry, kteří na počátku XVII. stol. Jana Amosa Komenského sem povolali za ředitele školy. Až dosud se ukazuje dům, kde bydlel Komenský, který sobě také o zdejší včelařství velké zásluhy získal. Komenský přebýval zde až do r. 1621; když nenadále španělští vojáci přepadli F., musil Komenský uchýliti se do Polska, zanechav zde velice cennou bibliotéku a četné spisy. Obyvatelé pak na víru katolickou obráceni. R 1643 město obleženo od Švédů a za války sedmileté několikráte od pruského vojska drancováno. Historii, pověsti a kroniky o Fulnek,u a okolí se týkající sebral měšťan fulnecký Jaške a spojil ve 12 svazků psaných pod jménem Quodlibet (nyní majetek historicko-stat. sekce v Brně). Srv. V. Prasek, Vlastivěda Slezská (Opava, 1889) a Jiří Volný, Die Markgrafschaft Mähren (Brno, 1835, 1 sv.). Dodatky Má 402 d, 57 obyv. č., 3374 n., 30 j. národ. (1900), akc. továrna na škrob a škrobový cukr.

Související hesla