Porfyrios z Tyru

, řecký filozof; významný představitel novoplatónismu, žák Plótínův (vydal jeho Enneady). Zabýval se i logikou, gramatikou, rétorikou, matematikou, astronomií, historií a náboženskými otázkami. Pro poznání dějin řecké filozofie jsou cenná jeho životopisná díla o Plótínovi (úvodní text k vydání Ennead) a o Pýthagorovi. V mládí se přikláněl ke křesťanství, později jeho odpůrce. Komentáři k Platónovým, Aristotelovým, Theofrastovým a Plótínovým spisům založil tradici novoplatónského komentování klasických děl řecké filozofie. Jeho stručný Úvod k Aristotelovým Kategoriím, přeložený do latiny A. M. S. Boëthiem, významně ovlivnil středověkou logiku a filozofii, zejména podněty k úvahám a sporům o způsobu existence obecných pojmů (univerzálií).

Ottův slovník naučný: Porfyrios z Tyru

Porfyrios, filosof novoplatónský (*232 po Kr. v Batanei v Syríi neb v Tyru – †304 v Římě), pravým jménem Malchus, poslouchal Plotina v Římě v l. 262–267, na Sicilii pobyl od r. 267–270. Porfyrios náleží mezi nejvzdělanější protivníky křesťanství, proti němuž jest apologetou hellenismu, jehož vrcholné nauky Platónovu a Aristotelovu hleděl sjednati v jedno, aby byly protiváhou křesťanství. Z jeho 15 knih proti křesťanství, psaných na Sicilii, zachovaly se jen malé zlomky u církevních spisovatelů, bylyť r. 435 na rozkaz Theodosia II. spáleny. Ethického rázu jsou De abstinentia ab esu animalium (něm. překl od Baltzera, 1879), kde z důvodů náboženských doporoučí zdržování se masitých pokrmův, Epistola ad Marcellam, o pravé životosprávě, a list k egyptskému knězi Arsebonovi, kde, ač kritisuje theologii řeckou, přece nechává do jisté míry státi mantiku a theurgii (listy oba vydal Parthey, Berl., 1857). Napsal životopis Pythagorův a Plótinův a roztřídil spisy tohoto v šest ennead. Jím počíná se řada kommentátorů novoplatónských, kteří stejně péči věnovali Platónovi i Aristotelovi Pověstným v dějinách filosofie středověké stal se úvod Isagoge, který napsal k Aristotelovým Kategoriím, tím, že zde se dotkl záhady, jsou-li všeobecniny reálnem, odkud pak se datuje scholastický spor mezi nominalismem a realismem. Zabýval se též otázkou Homérskou. Jeho Quaestiones Homericae vydal Schrader (Lip, 1880–90); Opuscula selecta vydal Hauck (t., 1886). Srv. Bouillet, Porphyre, son rôle dans l'école néoplatonicienne (Pař., 1864).

Související hesla