Přerov

, okresní město na střední Moravě na Bečvě; 59 600 obyvatel (1999). Průmysl strojírenský (Přerovské strojírny), chemický, kožedělný, optický, cementářský, textilní, potravinářský. Významná dopravní křižovatka (hlavní železniční tratě). – Hrad doložen v 11. stol., město založeno v roce 1256; 1423 dobyto husity. Město rozšířeno po roce 1479 Pernštejny (tzv. Horní město; obě části spojeny 1498). V 16. stol. hospodářský rozvoj, v 16. – 17. stol. centrum jednoty bratrské. Za třicetileté války Přerov značně poškozen. Průmyslový rozvoj od pol. 19. stol. (napojení železnice na Vídeň a Prahu). – Archeologická lokalita Předmostí u Přerova. Pozdně gotický zámek (15. stol.) renesančně upraven. Zbytky gotických hradeb s baštami (15. stol.), pozdně gotické a renesanční domy, synagóga (19. stol.). Muzeum J. A. Komenského, galerie.

Ottův slovník naučný: Přerov

Přerov: (Prerau), průmyslové a obchodní město na Moravě po obou březích řeky Bečvy, důležitá křižovatka železn. tratí BřeclavaBohumín, Olomouc-Přerov a Brno-Přerov, má 1400 d. a 17.005 ob. č. (1900). Přerov záleží z Horního a Dolního města; mezi stavbami vyniká: farní chrám sv. Vavřince (ve XIV. stol. kaple, která náležela mansionářům v Praze); kostel sv. Michala v předměstí Šířavě, snad nejstarší chrám v Přerově; kaple sv. Jiří na horním náměstí, která dříve slula královskou kaplí. V Horním městě jest znamenitý zámek, který pochází sice z doby starší, ale na velikém díle byl obnoven; starožitná radnice vyhořela r. 1868; stát. vyšší gymnasium; dům úvěrního spolku záložny; měšť. školy chlapecká a dívčí; I. ob. škola chlapecká; hlavní nádraží (ročně přes 50.000 vlaků). Památné desky Komenského a Jana Blahoslava na radnici, pomník Komenského r. 1874 postavený. Špitál nadal r. 1511, 1512, 1526 Vilém z Pernšteina. Přerov jest sídlem okr. hejtmanství a soudu, st. pošty, telegrafu, telefonu, četn. stanice, má stát. vyš. gymnasium, zem. hospodář., strojnickou a obchod. školu, ústav škol. sester, dva cukrovary, dva pivovary se sladovnami a jest důležité středisko výroby hospodář. strojů na Moravě (vůbec je zde 30 továren a větších závodů průmyslových). – Přerov náleží k nejstarším osadám Moravy a hrad Přerov byl již v XI. stol., jako Olomouc, Znojmo a Brno, střediskem zvláštního úkrají a sídlem arcijáhenství. R. 1052 vévoda Břetislav ustanovil, aby Přerov kostelu staroboleslavskému odváděl ročně po jedné hřivně stříbra a dvou volech; r. 1086 král Vratislav vykázal klášteru opatovskému důchody devátého týdenního trhu v Přerově. V návalu tatarském r. 1241 Přerov byl úplně zničen; král Přemysl II. obnovil město r. 1256 uděliv mu mezi jinými výsadami městské právo, kterého užívala Olomouc. Jako při jiných zeměpanských městech vyvinulo se časem také při Přerově podhradí (nynější Dolní město), ve kterém řemeslnici a rolní těhaři se usazovali; toto podhradí dal markrabí Jan r. 1350 opevniti. V závětu z r. 1371 markrabí Jan odkázal Přerov druhorozenci svému Prokopovi. Po bitvě u Tachova r. 1427 houf Táborů vrazil na Moravu, dobyl města Přerova, drancoval je a od té doby zůstal Přerov důležitým sídlem husitů na vých. Moravě. Přerovem tenkráte vládl Vok ze Sovince, který, když Basilejskými kompaktáty nastalo v Čechách utišení, od markrabí Albrechta r. 1436 na milost vzat byl; městu dovolil Albrecht, aby si mohlo voliti kněze podobojí. Král Ladislav zastavil Přerov Janovi z Cimburka, jehožto syn Ctibor právo zástavní r. 1470 postoupil Albrechtu Kostkovi, tento pak r. 1475 Vilému z Pernšteina, kterému králové Matiáš a Vladislav Přerov s hradem i veškerým panstvím za peníze zástavní odevzdali v dědičný majetek. Páni z Pernšteina udíleli Přerovu mnoho výsad, kterými město zkvétalo. Hned první držitel toho rodu postaral se, aby okolí zámku bylo osazeno. Již r. 1479 prohlásil Vilém z P., že kdo by se na »kopcį osadil, na deset let ode všech daní a dávek bude osvobozen; po desíti letech pak že platiti se má z větších domů po 8 groších ročně a z menších, co se zvláště ustanoví. Výsadami a úlevami, kterých páni z Pernšteina městu dopřáli, město zkvétalo rychle a blahobyt se rozmnožil tak, že město jsouc pamětlivo, že dříve bylo zeměpanským, r. 1596 od Jana z Pernšteina celé panství odkoupilo; avšak tím, že se stalo poddaným, pozbylo práva vložiti statek do zemských desek a bylo tudíž nuceno prodati panství se ztrátou ještě téhož roku Bedřichu ze Žerotína. Také Žerotínové přáli městu, zvláště slavný Karel, který r. 1598 v panství Přerov se uvázal. Ale přišly na město pohromy; r. 1642 dobyli ho Švédové (vyjma hrad silně opevněný), kteří je i všechna předměstí vyplenili a vypálili; sotva město z rumů bylo povstalo, lehlo r. 1664 opět popelem; r. 1717 město pozbylo morem téměř více než polovici obyvatelstva. Když pak v l. 1762, 1764, 1766, 1767, 1774, 1781, 1800, 1808, 1828 a zvláště r. 1830 a r. 1868 hrozným požárem bylo navštíveno, zasazena blahobytu jeho veliká rána, ze které jen moudrým hospodařením ponenáhlu se zotavovalo. Přerov náležel k hlavním sídlům Jednoty bratrské. Jednota ujala se tam hned na počátcích svých, což viděti z toho, že tam bratr Eliáš z Chřenovic (1503) a Tomáš z Přelouče (1517) umřeli, kteří na první bratrské synodě ve Lhotě r. 1467 zvoleni byli za starší Jednoty. V Přerově měla Jednota často synody, tak r. 1549, 1550, 1553, 1556, 1561, 1562, 1563, 1567, 1572, 1577, 1591 a 1594. Bratří koupili s povolením Vratislava z Pernšteina od soukeníka Jana Malečka dům nad Bečvou ležící a zřídili z něho sbor, který r. 1555 dotčeným Vratislavem postaven byl pod právo a svobodu záduší a osvobozen ode všech dávek k panství a k obci; poněvadž sbor ten založen byl nákladem ne obecním, nýbrž soukromým členů Jednoty, rozkázáno, aby od Jednoty nikdy odcizen nebyl, nýbrž zůstaven byl v Jednotě k užívání náboženskému. Od r. 1584 Bratři měli v Přerově také školu, která vedle ivančické a fulnecké náležela k nejznamenitějším školám jejich; vyučoval na ní v l. 1614 – 16 Amos Komenský. Po bitvě Bělohorské uveden do Přerova opět katolicismus. – V Přerově narodil se 20. ún. 1523 Bratr Jan Blahoslav. – Na zámku Přerovském zemřel dne 9. říj. 1636 Karel ze Žerotína. Jedná se právě o to, zříditi mu památnou desku na zámku v Přerově. R. 1741 až 1742 byli v Přerově Prusové. R. 1841 dokonána železná dráha z Uh. Hradiště až po Přerov (téhož roku i do Olomouce). R. 1849 zřízen telegrafní úřad v Přerově a r. 1859 – 60 postaven první cukrovar Skeneův. R. 1866 byli v Přerově opět Prusové, r. 1868 zničil požár celé téměř město. R. 1871 založeno c. k. vyšší české gymnasium. – Dějiny Přerova psali Fr. Struschka (něm, v rukopise), V. Brandl (Kniha pro každého Moravana, II. vyd. 1892), Jos. Kramář v Olomouci a Fr. Bayer v Přerově (1893 s 57 vyobraz. o 272 str.). br. – Okr. soud přerovský má 4452 d., 31.621 ob. č., 1322 n.; z 33.292 přítomn. obyv. 32.455 katol., 129 evang., 706 žid., z těch 15.972 muž., 17.320 žen. (1890). – Okr. hejtmanství přerovské, k němuž náležejí okr. soudy Přerov a Kojetín, má 9029 d., 58.553 ob. č., 1731 n., ze 60.761 přítomn. obyv. 59.490 katol., 142 evang., 1127 žid., z těch 28.675 muž., 32.086 žen.

Související hesla