Jednota bratrská

, křesťanské církevní společenství, jež se v roce 1457 zformovalo v Kunvaldu pod Orlickými horami rozvinutím husitského programu (zejm. působením bratra Řehoře z emauzského opatství) podle myšlenek P. Chelčického. V roce 1467 ustavení vlastní církve (programové zpřetrhání vazeb s církví katolickou, ale i podobojí) a zvolení vlastních kněží bez ohledu na apoštolskou posloupnost. Pronásledována Jiřím z Poděbrad. Do začátku 16. stol. měla ráz sekty důsledně dodržující novozákonní principy (život v ústraní, vzdělání pouze jako prostředek k pochopení bible aj.). Asi 1500 rozchod se starověrci a otevření církve měšťanům a šlechtě. Po pol. 16. stol. prosazen Janem Augustou a Janem Blahoslavem kladný vztah k humanistické vzdělanosti; rozvoj bratrského školství i písemnictví (Bible kralická, tvorba J. A. Komenského aj.). V roce 1575 se podílela na vypracování české konfese, 1609 legalizována Majestátem Rudolfa II. Po porážce stavovského povstání na Bílé hoře část členů jednoty bratrské přežila v utajení po několik generací do tolerančního patentu a vystoupila jako kalvinistická církev. Z jedné exilové skupiny vznikla světová Unitas fratrum, působící v českých zemích do současnosti pod názvem jednota bratrská.

Související hesla