Rotterdam

, město v Nizozemsku ve společném ústí Rýna a Maasy do Severního moře; 599 000 obyvatel (1997), aglomerace 1,1 miliónu obyvatel (1997). Největší námořní přístav v Evropě a po Singapuru druhý na světě (obrat 306,9 miliónů tun, 1998). Prostřednictvím říční dopravy zejm. po Rýnu spojen s významnými průmyslovými oblastmi západní Evropy (Porúří). Vnější moderní přístav Europoort přijímá ropné tankery. Rafinerie ropy, průmysl loďařský, strojírenský, hutnický, elektrotechnický, textilní. Významná dopravní křižovatka; průplav k Severnímu moři (Nieuwe Waterweg), ropovody, letiště, metro. Cestovní ruch. Muzea, galerie, divadla, zoologická zahrada. Univerzita (1973), vědeckovýzkumné ústavy. Historické památky (kostely z 15. a 18. stol.). Moderní architektura. – První zmínka o Rotterdamu pochází z roku 1283, město od 1328. Ve středověku středisko rybolovu. Od roku 1581 součást sjednoceného Nizozemí, ekonomický rozvoj od 17. stol. (rozšíření přístavu v souvislosti s obchodem s jihovýchodní Asií) a zejm. po roce 1842 (dobudování průplavu k Severnímu moři). V roce 1940 byl Rotterdam téměř zničen nacistickým bombardováním, rekonstruován v letech 1946 – 60.

Ottův slovník naučný: Rotterdam

Rotterdam, první obchodní a co do lidnatosti druhé město nizozem. v prov. Jižním Hollandu na 51° 55' s. š. a 4° 29' v. d. Gr., asi 36 km nad ústími Mósy, po obou březích Nové Mósy, v uzlu železničních tratí Rotterdam – Haag, Rotterdam– Antverpy, Rotterdam– Amsterdam a Rotterdam – Utrecht-Arnhem, má s přivtělenými místy Delfshaven, Kralingen a Charlois, jakož i s částmi obcí Overschie a Ysselmonde celkem 276.337 obyv., z nichž jest přes 1/4 katolíkův a 8472 židé. Blízko pod městem Nová Mósa přijímá u Vlaardinků Starou Mósu a dělí se na dvě ramena, mezi nimiž leží dlouhý ostrov Rozenburg. Obě Mósy jsou splavny i pro mořské lodi, avšak Mósa Nová, zvaná též Nieuwe Waterweg, má vesměs hlubší plaviště (nejméně 6.5 m hloubky), které za přílivu dostačuje i největším korábům mořským. U Hoeku van Holland pak odvedena voda z Mósy průkopem, jímž utvořen průplav West Gat. Celé splavnění Mósy pod Rotterdem vyžadovalo dosud nákladu přes 30 mill. holl. zl. Při rozvětvení obou ramen Mósy na z. od Well Plaatu vyúsťuje široký a přímý Voorne-Canal, který protíná ostrov Voorne a vede k pevnosti Hellevoetsluis na již. jeho břehu, kde jsou říšská skladiště, veliké loděnice a doky. Na sev. břehu řeky spojují s ní průplavy několik kvetoucích městeček, jimiž vede z Rotterdamu vycházející pobočná trať železniční, připojující se ke tratím hlavním, jdoucím do Haagu, Lejdy a Amsterdamu. Zvláště krásný průplav spojuje Mósu s Delftem a vysílá odbočku do Rotterdamu a Delfshavenu, jehož rozsáhlé stavby přístavní a nábřežní přivtěleny jsou do přístavu rotterdamského, který tak na obou březích řeky nabyl rozšíření tak mocného, že měří jeho bassiny úhrnem 69.6 ha a nábřeží 19.6 km i náleží k nejvelikolepějším přístavům světa. Veliký jeho rozvoj pochází z doby. kdy trať Antverpy-Dortrecht spojena přes Rotterdam se železniční sítí severonizozemskou, čímž nastala nutnost, překlenouti Mósu mostem a lodím upraviti nové plaviště, t. zv. Koningshaven, velikolepý průkop ostrovem Feijenoord, široký 150 m, jímž vznikl v Móse ostrov Noorder Eiland. Přes tento průtok vedou otáčecí mosty. Potom byly zřízeny ohromné bassiny přístavu železničního a vnitřního s rozsáhlými skladišti a hustou sítí koleji železničních. Na lev. bř. Mósy proti Delfshavenu vystavěn přístav petrolejový s 6 železnými nádržkami po 2.8 mill. l. Největší přístavní stavbou rotterdamskou jest přístav rýnský, zřízený v l. 1884 – 94, veliký 30 ha a hluboký do 7 m, určený najmě ke krytému přezimování četných lodí rýnských. R. 1896 dokončen přístav rudný a r. 1895 počata stavba t. zv. Katendrechthavenu. Na pr. bř. řeky zabíhají dále do nábřeží nádržky: Wester Haven, Leuve Haven, Zalmhaven, Blaakhaven, Wijnhaven, Oude Haven, Scheepmakershaven, Nieuwe Haven, Haringvliet, Boerengat a Buizengat. Konečně město projektuje stavbu zcela nového přístavu, zaujímajícího úhrnem 58 ha plochy. Přístav rotterdamský jest hojně opatřen stroji a jinými zařízeními ruch přístavní usnadňujícími. Na prav. břehu jest 10 jeřábů a na levém 43 jeřáby a 8 velikých nátočí parních, v loděnici nizozem. paroplav. společnosti jest parní jeřáb na 60 t a společnost pro zdvíhání vraků má jeřáb na 20 t. Ve vnitřním přístavě jest hydraulický elevátor uhlí s výkonností 200 t za hodinu a zdvihač vagonů na 15 t. Podél starších bassinů města jsou skladiště soukromých obchodníků, kdežto kůlny městské a železniční kryjí na l. bř. do 60.000 m2 plochy. K zalanování lodí jest na Móse zakotveno 56 bojí, železné doky plovoucí jsou tu 3 a dřevěný 1. Výborně postaráno jest o službu lodivodův a vlečných parníků, zvláštní společnost obstarává zdvíhání potopených vraků, lodí a nákladů (Berging Maatschapij), r. 1896 pak zřízena v přístavě veliká elektrárna. V přístavě soustřeďuje se z veliké části ruch a život města. Od něho rozbíhají se městem četné průplavy se splavy, otáčecími mosty a klenutými přechody. – Ulice města jsou rovné a namnoze velmi dlouhé, zvl. krásná Hoogstraat s půvabným, renaissančním přechodem v západní své části. Zvláštního rázu nabývá vzhled města geniálně vystavěným viaduktem státní dráhy, vedoucím vysoko nad městem v délce 1.5 km. Blízko hlavní stanice této dráhy leží budova bursy z r. 1722 a nedaleko od ní veliký palác poštovní a telegrafní. U Blaakhavenu zdvíhá se pozoruhodna rybárna, ozdobená bronzovými reliefy. Pamětihodností města jest i museum Boymans s bohatou obrazárnou mistrů nizozemských, dále museum historické se sbírkou starožitností a museum námořní v budově Yachtklubu se sbírkami národopisnými a kollekcí znázorňující rozvoj plavby. Na Velikém tržišti stojí bronzová socha Erasma Rotterdamského a na tržišti květinovém (Hogendorps-Plein) pomník státníka Hogendorpa. Veliký park na Móse ozdoben jest mramorovou sochou básníka H. Tollense a ostrov Noorder Eiland pomníkem inženýra Stieltjese. Z 18 chrámů rotterdamských největší a nejzajímavější jest kostel sv. Vavřince, gotická stavba cihlová, dokončená r. 1477, s věží 64 m vys., mramorovými náhrobky mnoha nizozemských námořních hrdinů (Witte, Cortenaera, Brakela a j.) a s ohromnými varhanami. Zmínky zasluhuje dále katolický kostel sv.Dominika, německý kostel evangelický, pak radnice, kašna svobody z r. 1872 na Novém tržišti, Rotterdamské divadlo, Tivoli a nové divadlo, palác soudní a m. j. Výborně postaráno jest v Rotterdamě o školství. Z vyšších škol jest zde gymnasium Erasmovo, 2 reálky, vyšší dívčí škola, plavecká a hudební škola, škola pro rýnskou plavbu a m. j. V městě jest dále znamenitá obrazárna, městská knihovna a archiv, společnost přírodovědecká s bohatými sbírkami, museum námořní, zeměpisné a národopisné, výborná čítárna, 3 divadla, ústav hluchoněmých, několik missionářských společností, veliká nemocnice a všeobecný chudobinec, nizozemský, norský a německý dům plavecký atd. Veliká zoologická a botanická zahrada leží na s. města, u Mósy na z. prostírá se park a na v. veřejné sady zv. Nieuwe Plantage. – Hlavní význam Rotterdamu spočívá v jeho obchodním a plavebním ruchu, kterým již dávno předčil bývalou obchodní metropoli Nizozemí, Amsterdam, tak že připadá naň 54 % veškeré plavby nizozemské a 42 % dovozu celé země. Jeť Rotterdam polohou svojí při ústí Mósy a Rýna přirozené tržební středisko celého úvodí obou těchto řek a jest spojen nejen námořními tratmi plavebními se všemi důležitými přístavy světa, nýbrž i pravidelnými plavbami říčními se 65 přístavy vnitrozemskými. Lodní ruch jeho činí ročně do 9000 lodí námořních s 15 mill. m3 a přes 100.000 lodí říčních s 8 mill. m3, dovoz jeho činí přes 5 mill. t zboží a vývoz přes 3 mill. t. Hlavním předmětem dovozu jest zboží osadnické, a to zvláště káva, pro niž jest Rotterdam jedním z hlavních tržišť evropských. Veliký jest i dovoz čaje (3 mill. kg), cukru (1/2 mill. q), tabáku a doutníků (1/4 mill. q), koření (2 1/4 mill. kg), drog (1 1/2 mill. q), obilí (10 mill. q), rýže (1/2 mill. q), mouky (1/2 mill. q), ovoce, vína, olejů, bavlny, lnu, konopí, dříví, pryskyřice, ryb, másla a tuků, dobytka, koží, hnojiv, uhlí (2 mill. q), petroleje (1/2 mill. q), soli, kovů a rud, zemin, příze, lan atd. Opětně vyváží se především káva, hlavně do Německa a Belgie, pak tabák a doutníky, cukr, koření, sýr, dobytek, ovoce, pivo, lihoviny, víno, minerální vody, petrolej do Německa, tuky, mouka, semena, bavlna, len, konopí, obilí, dříví, drogy, kovy, ryby, stroje a krátké zboží. Pravidelné spojení Rotterdamu se zámořskými přístavy'obstarává Nizozemsko-americká paroplavební společnost a Rotterdamský Lloyd kromě celé řady plavebních tratí a podniků cizích, nejdůležitější říční plavební podniky jsou Kolínsko-Düsseldorfské a Nizozemské rýnské rejdařství. K přístavu samotnému přísluší 86 obchodních lodí se 111.233 t. Důležit jest Rotterdam i pro vystěhovalecký ruch, který páčí se na 7 – 15.000 osob ročně a směřuje hlavně do Spoj. Obcí a Argentiny. Největší čásť plavebního ruchu rotterdamského připadá na vlajku anglickou, pak následuje nizozemská a německá, důležita jest i dánská, norská a španělská. Hlavní peněžní ústavy města jsou filiálka Nizozemské banky a Rotterdamská banka. – Průmysl města důležitostí svou daleko ustupuje do pozadí před jeho ruchem obchodním. Hlavní závody průmyslové jsou: loděnice, lihovary, pivovary, raffinerie cukru, četné továrny na tabák, lučebniny, kůže, zboží hliněné, olej, lana, tiskárny bavlny, loupárny rýže atd. – Kromě místních úřadů sídlí v městě 6 generálních konsulátů a 27 konsulátů, mezi nimi i rak. uher. – Rotterdam připomíná se po prvé v XI. stol. R. 1272 byl opevněn, r. 1340 dostal městské právo, r. 1480 zmocnil se ho Frant. z Brederode proti Maximiliánu Rakouskému, r. 1572 upadl v moc španělskou, avšak brzy připojil se k hollandským generálním stavům. Obchodním svým významem stál ve středověku za Dortrechtem a později za Amsterdamem a teprve v 2. pol. XIX. stol. počíná se jeho rozkvět, tak že předčil všecka města nizozemská a stojí mezi městy pevniny evropské svým ruchem pouze za Hamburkem. Tšr.

Související hesla