Amsterdam

, historické hlavní město Nizozemska, v provincii Severní Holandsko, sídlem vládních úřadů je město ’s-Gravenhage (Haag); 715 000 obyvatel, aglomerace 1,1 mil. (1997). Průmysl loďařský, strojírenský, hutnický, letecký, automobilový, elektrotechnický, chemický, gumárenský, mj. též brusírny diamantů. Významný přístav a mezinárodní letiště Schiphol (34 mil. cestujících ročně, 1999; čtvrté největší v Evropě); železniční uzel, napojení na síť dálnic. Historické památky, galerie a muzeum (Rijksmuseum a Stedekijk Museum), univerzita, akademie výtvarných umění a další vysoké školy, akademie věd. – Amsterdam vznikl ve 12. stol. jako rybářská osada při ústí řeky Amstelu do IJe; díky nízké nadmořské výšce protkán sítí průplavů (grachtů) sloužících dopravě. Od roku 1300 městská práva, ve 14. a 15. stol. člen hanzy. Velký rozmach od 16. stol. jako politické centrum severního Nizozemí; sídlo holandské Východoindické společnosti (založena 1602) a hlavní středisko nizozemských zámořských výbojů. V té době byl vytvořen jednotný urbanistický plán města na pravidelné půlkruhové síti přibližně stovky kanálů. Pro vojenskou obranu vznikl systém hradeb, vodních kanálů a uzamykatelných propustí, který byl završen vybudováním 135 km dlouhé obranné linie kolem města v letech 1883 -1920. Od roku 1996 je stavba součástí světového kulturního dědictví UNESCO. – Významné středisko nizozemského barokního malířství (Rembrandt); 1795 – 1810 hlavní město země (tzv. Batavské republiky a následně Holandského království), 1810 – 14 součást Francie, poté hlavní město Spojeného království nizozemského, od roku 1830 Nizozemského království (bez jižních provincií, které se tehdy osamostatnily jako Belgie). Dějiště olympijských her 1928.

Ottův slovník naučný: Amsterdam

Amsterdam neb Amsterodam, hlavní, nikoli však síd. město král. Nizozemského na 52° 22' 30'' s. š. a 4° 53´ 18´´ v. d., prostírá se po obou stranách ř. Amstel při ústí jejím do Y, chobotu to jez. Zuiderského; dříve měl podobu polokruhu, ale následkem nových staveb neustále více jí pozbývá. Se strany pozemské nečiní město dojmu příznivého a nic nedává velikosti jeho na jevo, za to však velkolepý je pohled s moře, odkudž lze přehlédnouti ohromný oblouk budov městských a čilý ruch na břehu, zastíněný namnoze pravým lesem stožárů. Domy zdejší (počtem více než 40.000) zbudovány jsou většinou na jehlách, kteréž skrze vrstvu rašeliny, 12-15 m silnou, zaraženy jsou do pevné půdy a následkem toho stavba pod zemí bývá obyčejně mnohem dražší, než na povrchu. Jednotlivé budovy stavěné většinou z cihel, ale také z kvádrů, mají ponejvíce vzezření středověké s úzkým průčelím, mnohdy jen o dvou oknech, vyso [viz obrázek č. 235. Plán města Amsterdamu. ] kou, špičatou střechou a malými, úzkými dveřmi. Od chobotu Y (viz vyobr. č. 235.) prostupuje městem polokruhovitě více než 50 průplavů (grachty), kteréž tvoří veliké množství ostrovů spojených na vzájem mosty dílem dřevěnými, dílem kamennými. - Nejkrásnější z průplavů těchto, jež mají po obou stranách zděná nábřeží se stromořadím, jsou Heerengracht, Keizersgracht a Prinsengracht s nádhernými budovami na nábřeží, kdežto Buiten-Singelgracht vroubí celé město v ohromném oblouku (na plánu čís. 19.). V nejnovější době byly četné menší grachty pro nezdravé výpary z nich vystupující zasypány. Z mostů vyniká mohutný »Hooge sluis« vedoucí přes řeku Amstel o 35 mohutných obloucích, z nichž 11 zřízeno je tak, aby i největší koráby jimi proplouti mohly. Rovnoběžně s průplavy táhnou se hlavní třídy, dotýkajíce se oběma konci zálivu mořského. a spojeny jsou na vzájem přímými ulicemi příčními, kteréž od středu města vějířovitě se rozbíhají. Některé z hlavních tříd, jako Kalverstraat, Nieuwendyk, Vondelstraat, Leidschestraat. Spuistraat nemají uprostřed průplavu. Menší ulice jsou zpravidla úzké, nevlídné, a zejména židovská čtvrť tvořila do nedávna skupinu domů plnou špíny, ačkoli v nejnovější době nabývá novými stavbami pěknějšího vzezření. Ostatně však zachovává se v celém městě vzorná čistota. Z četných náměstí zaujímá přední místo »Dam«, kdež ruch městský se soustřeďuje, s pomníkem bohyně Svornosti v upomínku na l. 1830–31, dále Amstelveldt, Rembrandtsplein se sady a kolossální kovovou sochou Rembrandtovou (plán č. 14.), již r. 1852 Louis Royer zhotovil, Thorbeckeplein s pomníkem van Thorbeckovým, Leidscheplein, největší pak jest Frederiksplein s krásnými sady; krásné procházky poskytuje Vondelspark zaujímající 15 ha výměry. Jakož pak obchod a plavba mají pro Amsterdam největší význam, věnována již ode dávna přístavu svědomitá pozornost a péče. Celá sev. strana Amsterdamu podél Y tvoří ohromné kotviště s průměrnou hloubkou 12 m rovnoběžně s pobřežím táhnou se mohutné náspy 390 m a 520 m dlouhé, kteréž oddělují od moře rozsáhlé nádržky Oosterdok na východě a Westerdok na západě (každá z nich může pojmouti na 1000 lodí) a chrání zároveň město před přívalem mořským. Na východ od velkého přístavu rozkládá se Entrepotdok, přístav svobodný s rozsáhlými skladišti, a slavná, stará loděnice říšská. Spojení mezi chobotem Y a jezerem Zuiderským udržuje průplav Pampus; ale jeho nepatrná hloubka, které během času stále ubývalo, zavdala příčinu ke stavbě severohollandského průplavu (1819–1825) 93 km dlouhého. Tento však nestačil zase pro veliké koráby námořní a následkem toho otevřen byl r. 1876 nový průplav vedoucí přímo na záp. nejkratší cestou k Severnímu moři, a tudy mohou nyní i největší parolodi veplouti až do města a zakotviti bezprostředně u skladiště. Za přístavních staveb byl také chobot Y značně zúžen, čímž město získalo na 5000 ha půdy, a zbu, dováno již v místech oněch ústřední nádraží. Poněvadž voda z Y, kam moře stále vniká, není pitelna, přivádí se ohromným podzemním vodovodem (od r. 1854) potřebná voda z okolí haarlemského, a r. 1888 dokončena nová vodárna, kteráž obrovskými tlakostroji rozvádí po městě čištěnou vodu z řek Amstel a Vecht. Vynikajícími budovami není Amsterdam v poměru k jiným velikým městům právě bohat. Chrámů počítá se zde více než 100, z nichž většina je protestantská, potom 18 katolických, 1 anglickopresbyteriánský, 1 anglickoepiskopální, 1 kvakerský, 5 jansenitských, 2 mennonitské, 1 remonstrantský, 1 armenský a 1 řeckopravoslavný. Architektonicky vynikají: »Oude Ker▽ (starý chrám sv. Mikuláše, plán č. 6.) ze XIII. stol., zbudovaný ve slohu gotickém; má dvoje varhany, zvonkovou hru, staré malby na skle a náhrobky námořních hrdin Heemskerka a van der Hulst; »Nieuwe Ker▽ (nový chrám, sv. Kateřiny, plán č. 7.) na Damu, krásná stavba z pozdní doby gotické, dokončená r. 1414 a obnovená po požárech r. 1421 a 1645, kdež odpočívají de Ruyter, van Galen, Kinsbergen, van Speyk a básník Vondel; »Wester Ker▽ (záp. chrám, na plánu č. 21.) s věží 95 m vysokou. Mimo to má Amsterdam 9 synagog, z nichž největší a nejkrásnější je portugalská z r. 1670, napodobená dle chrámu Šalomounova v Jerusalemě. Ze světských budov připomenouti dlužno: Královský palác (het Paleis. viz přílohu, na plánu č. 10.), bývalou to radnici, vystavěnou od Jakoba van Kampen v l. 1648–1655; obrovská budova tato z černých kvádrů spočívá na 13.659 kolech, zřízena byla za palác od krále Ludvíka Bonaparta r. 1808 a vyzdobena uvnitř malbami předních mistrů, vzácnými sochami a řezbami; hlavní síně vyloženy jsou vesměs mramorem, zejména pak vyniká veliká síň poradní, 36 m dlouhá a 18 m široká, jedna z největších v Evropě. Také zevnějšek ozdoben jest uměleckými reliefy. Nyní sídlívá zde královská rodina každoročně osm dní. Bursa, dokončená r. 1845, s krásným ionským sloupovím, která však za nedlouho musila ustoupiti budově nové, mnohem rozsáhlejší (plán č. 3.), říšské museum (plán č. 8.), musea Fodorovo a Hoopovo, Trippenhuis, kdež dříve byly uloženy sbírky říšského musea, radnice (plán č. 13), justiční palác (plán č. 12.), budovy admiralitní (plán č. 9.) a poštovní, dům bývalé společnosti východoindické, arsenál (plán č. 16.), palác průmyslový (Paleis voor Volksvlijt, v příloze a plán č. 11.), zbudovaný v l. 1855–64, s nádhernou kupolí 57 m vysokou, nizozemská banka, námořní škola, umělecká akademie a nová síň koncertní. Bývalé hradby, jež město vůkol obkličovaly, jsou nyní zrušeny a proměněny v sady; se strany pozemské přicházelo se do města osmi branami, z nich však zbyla na naše dny pouze jediná, t. zv. Muiderpoort. Ačkoli pak Amsterdam sám není opevněn, přece zůstává hlavní zbrojnicí Hollandska, neboť přístup k němu hájen je pasem tvrzí a pevností, a mimo to možno jej pomoci umělého zatopení učiniti nepřístupným. Počet obyv. r. 1887 obnášel 390.016; většina jeho přiznává se k náboženství protest., skoro dvě pětiny jsou katolíci, počet židů páčí se na 30.000. Hlavním zaměstnáním jeho je průmysl a obchod; v činnosti průmyslové zaujímá přední místo broušení diamantů (4 velké brusírny parní, mnoho menších), kteréž zde spočívá většinou v rukou židovských; ve velkých rozměrech provozuje se také raffinování cukru, pivovarství a stavba lodí, ostatní pak ruch průmyslový zastoupen je továrnami na stroje, tabák a doutníky, kovové zboží, kůže, čalouny, látky hedvábné, vlněné i bavlněné, porculán, lihoviny, voňavky, nástroje chirurgické a hudební, astronomické hodiny; mimo to pracují tu rozsáhlé přádelny, slevárny na železo a měď dílny na zboží zlaté i stříbrné a j. Jakožto místo obchodní a přístavní zaujímá Amsterdam jedno z předních míst v Evropě a jest hlavním tržištěm pro kávu, cukr a jiné zboží osadní. Roku 1886 připlulo sem 1576 lodí s obsahem 2,692.162 m3 a vyplulo odtud 1577 lodí s 2,709.636 m3, obchodní pak loďstvo samého Amsterdamu obnášelo 128 lodí o 125.534 tunách, z čehož bylo 46 parníků o 77.239 tunách. Vedlé kávy a cukru objevují se na trhu amsterdamském u velkém množství čaj, cín, kůže, rýže, bavlna, vlna, tabák, luštěniny, obilí, konopě, indych, mouka pšeničná i rýžová, petrolej, tuk, uhlí, sůl a j. Vedlé tohoto zboží většinou zámořského soustřeďuje se zde také obchod z celého Nizozemska a posílá sem máslo, sýr, vlnu a j. výrobky hospodářské. Bursa amsterdamská je první bursou pro zboží vEvropě a vládnouc ohromnými jistinami peněžními, zaujímá též přední místo mezi bursami peněžními, hledíc si pilně skutečného prodeje státních papírů, hlavně hollandských, rakouských a ruských. Každoročně její dražby na javskou kávu rozhodují v polovici Evropy o ceně zboží tohoto; v té příčině má na bursu rozhodující vliv nizozemská obchodní společnost (de Neederlandsche Handelsmaatschappij), založená roku 1824 a vládnoucí kapitálem 36,000.000 zl. Čásť zboží osadního skládá se sice také v Middelburgu a Rotterdamě, v Dortrechtě a Schiedamu, ale hlavní proud směřuje do Amsterdamu. Roku 1882 došlo z Východní Indie 711.454 balíků kávy (po 95 1/4 kg) a prodáno od výše uvedené společnosti 491.000 balíků v ceně 30,000 000 zl. Cukru přivezeno z kolonií téhož roku 27,000.000 kg a vyvezeno 14 1/4 mill. kg, za to však vývoz raffinovaného cukru obnášel 63,000.000 kg. Obilí a semen přišlo r. 1882 na zdejší trh 295.652 tuny, bavlny r. 1881 77.250 balíků. Z četných ústavů peněžních, kteréž obchod vydatně podporují, stojí v popředí nizozemská banka (založena r. 1824 na místě slavné girobanky) s kapitálem 15 mill. zl., jež provozuje obchody diskontní, směnečné, půjčovní, zástavní a vydává bankovní poukázky; dále mají zde sídlo své nizozemskoindická banka s kapitálem 11,500.00 zl., banka amsterdamská s 5,500.000 zl. akciového kapitálu a j. Vedlé nich trvají obchodní společnost západoindická, různé velké společnosti akciové, pojišťovací a j. Kommunikaci má Amsterdam velmi výhodnou; pravidelné spojení paroplavební udržuje se se všemi čelnějšími přístavy v Evropě, na souši pak má již od r. 1843 několik tratí železničních. Vědy a umění byly již ode dávna v Amsterdamě se zálibou pěstovány. Z ústavů vědeckých uvádíme královskou akademii věd (plán č. 1.), universitu, kteráž z dřívějšího Athenaea (plán č. 2.) se vyvinula (mimo to trvá tu již z dřívější doby svobodná křesťanská [protestantská] universita), bohatou zoologickou zahradu s aquariem, anatomickým museem a velkými sbírkami přírodnin, zahradu botanickou (pl. č. 5.), proslulou hlavně pěstováním rostlin tropických, museum ethnografické, jež obsahuje jmenovitě hojnost předmětů východoindických, japonských i čínských a má bohatou knihovnu, společnost »Felix meritis« (od roku 1777) se sbírkami fysikálními, odlitky a j. společnosti zeměpisnou a archaeologickou se sbírkami starožitnin, zemědělskou společnost, výtečnou školu plaveckou, hvězdárnu, semináře bohoslovecké a učitelský, gymnasium, 3 reálky (jedna pro dívky), obchodní akademii, průmyslovou školu pro dívky (Industrieschool voor de vrouwelyke jeugd), kreslířskou školu pro umělecký průmysl, školy odborné atd. Z ústavů uměleckých přední místo zaujímá říšské museum (het Ryksmuseum); sbírky jeho do nedávna uloženy v neúhledném Trippenhuisu, ale od r. 1886 přeneseny jsou do nové, nádherné budovy, vystavěné od Cuypersa ve slohu starohollandském, kteráž nejslavnější musea v cizině zastiňuje; v obrazárně jeho zastoupeni jsou mistři prvního řádu, jako Rembrandt, Hondekoeter, Ruisdael, van der Helst, Jan Steen, Huysum, Du Jardin, Weenix, Berchem, van de Velde, Rubens, Hobbema a j. Vedlé něho důležita jsou říšská akademie umění výtvarných, museum van der Hoopovo (od 1854) a museum Fodorovo (od 1860) s bohatou sbírkou occlorytin, historická gallerie malířské společnosti »Arti et amicitiae« a mnohé vynikající sbírky soukromé. Amsterdam má tři hl. divadla, několik divadel pro lid a mnohé společnosti hudební. O dobročinné ústavy jest svědomitě postaráno; většina jich má zvláštní své budovy a již r. 1792 měly přes 2,000 000 zl. přijmů. Důležitější z nich jsou: Zaopatřovací dům pro staré muže a ženy, společnost pro obecné dobro (Maatschappij tot nut van 'talgemeen), trvající od r. 1784, jež má odbory po celé zemi a pečuje hlavně o vzdělání nižších tříd, »Zeemanshoop« ku podpoře vysloužilých námořníkův a jejich rodin, sirotčince, chudobince, ústavy pro slepce a hluchoněmé, nemocnice, polepšovací ústavy a j. V Amsterdamě sídlí soudní dvůr prvé instance, soud obchodní a smírčí, námořní velitelství pro Zuiderské jezero, cizí konsuláty, ředitelství národní banky, generální ředitelstvo státního dluhu a j. menší úřady. Okolí města neposkytuje půvabu, neboť jest nad míru jednotvárné, ačkoli v nejnovější době četnými villami se pokrývá. - Dějiny. Amsterdam vznikl z rybářské vesnice, při níž ve století XIII. založen byl hrad. R. 1301 obdržel práva městská a roku 1311 připadl hrabatům hollandským, načež během XIV. stol. vzrůstal hlavně stěhováním brabantských kupců. Ku konci stol. XV. čítal již na 2500 domův a na obranu proti Utrechtským byl r. 1482 ohrazen. Za času reformace trpěl velice bouřemi náboženskými. Veliký vliv na vzrůst Amsterdamu mělo povstání Nizozemska proti Španělům (od 1566) a výnos Filipa II., kterým bylo kupcům hollandským zakázáno odebírati indické zboží v Lisaboně, čímž byli Hollanďané donuceni zříditi si přímé spojení s Indií. Když r. 1585 padly Antverpy do rukou španělských, vystěhoval se veliký počet vážených občanů. kupců a dovedných řemeslníků, pro víru stíhaných, ze země a nalezl v Amsterdamě útočiště. Od té doby počíná největší rozkvět města; hradby jeho musily se stále rozšiřovati a v XVII. stol., kdy bohaté državy ve Východní Indii povýšily Holland za první moc koloniální, a loďstvo hollandské se slavnými hrdiny Ruyterem a Tromperem v čele ovládalo moře, byl Amsterdam nejen prvým obchodním městem na zeměkouli, ale také sídlem věd a umění. Veškeré pokusy nepřátelské zmocniti se města byly včas zmařeny. Od poč. XVIII. st. počal Amsterdam klesati; neustálými válkami s Anglií a Francií země zchudla, hl. město pak trpělo konkurrencí obchodníkův anglických a měst německé Hansy. Hrozivý útok Ludvíka XIV. r. 1672 uškodil městu jen málo. Nejhorší pohroma stihla je zaniknutím batavské republiky, ačkoli roku 1808–10 byl sídlem krále Ludvíka a r. 1810–13 zaujímal co do velikosti třetí místo v císařství francouzském. Obchod zdejší byl úplně zničen, blahobytu vůčihledě ubývalo, počet obyvatelstva klesl na 180.179 hlav a teprve po pádu Napoleonově opět se Amsterdam zotavil. Když r. 1831 Belgie se odtrhla od Hollandska, nedoznal tím žádné ujmy, ano obchodní jeho význam stále se povznáší. Amsterdam jest rodištěm mnohých slavných mužů; pocházejíť odtud dějepisci Jan Wagenaar a Geraert Brandt, básník a historik Hoeft, filosof Spinoza, přírodozpytec Swammerdam, básník Bilderdijk, státník van Beuningen, admirálové Heemskerk a van der Hulst a hojný počet proslulých malířův. Od r. 1656 požíval zde pohostinství náš Jan Amos Komenský a dokonal zde také život svůj 15. listop. 1671. Štolba, Amsterdam v »Květech« r. 1883; van der Vijver, Geschiedenkundige beschrijving der stad Amsterdam, 4 sv. (Amst. 1844); Ter Gouw, Geschiedenis van Amsterdam (t. 1880).

Související hesla