Nizozemsko

, Nizozemské království, nizozemsky Koninkrijk der Nederlanden – stát v západní Evropě ležící u Severního moře; 41 526 km2 (z toho vodní plochy 7 644 km2), 15,7 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 378 obyv. /km2, hlavní město Amsterdam (715 000 obyvatel, aglomerace 1,1 mil. obyvatel, 1997), sídlo vlády ’s-Gravenhage (Haag); úřední jazyk nizozemština, měnová jednotka 1 nizozemský gulden (NLG) = 100 centů. Administrativní členění: 12 provincií. – Ploché členité pobřeží, lemované pásmem písečných přesypů, na severu leží Západofríské ostrovy, které od pobřeží dělí velmi mělké moře zatápěné jen za přílivu. Bývalý mořský záliv Zuiderzee je postupně vysoušen a přeměňován na zemědělskou půdu (poldery). Povrch Nizozemska tvoří nížina, ležící z části pod úrovní mořské hladiny, pouze na jihovýchodě v provincii Limburg přechází v pahorkatinu (Vaalserberg, 321 m n. m.). Podnebí je mírné, oceánské, značně vlhké a větrné. V Amsterdamu je průměrná lednová teplota 2,3 °C, červencová 16,5 °C, roční úhrn srážek činí 850 mm. Řeka Rýn vytváří rozsáhlou deltu s rameny IJssel, Lek, Waal, dělí pevninu na velké ostrovy a ústí společně s řekami Maasou a Šeldou do Severního moře. Celá země je protkána sítí kanálů. – Chráněno je 9,4 % území, z pěti národních parků je největší Hoge Veluwe (54,5 km2, byl vyhlášen roku 1935), biosférická rezervace Waddensee. – Nejhustěji zalidněný evropský stát (kromě ministátů). Obyvatelstvo tvoří Nizozemci s Frísy (95 %) a cizinci (5 %, nejvíce Turci a Maročané). Přistěhovalectví z bývalých kolonií. Náboženství římskokatolické (33 %), protestantské (23 %), muslimské (4 %); ateisté (42 %). Přirozený přírůstek obyvatel 0,35 % ročně (1997). Střední délka života mužů 75 let, žen 80 let. Urbanizace 89 %. – Hospodářsky vyspělý stát s rozvinutým průmyslem a intenzívním zemědělstvím, vysoce zapojený do mezinárodní dělby práce. Hrubý domácí produkt 25 830 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracují 3,6 % v zemědělství a 22 % v průmyslu. Obdělává se 22,5 % území, louky a pastviny pokrývají 25,7 %, lesy 9 % plochy. – Zemědělství svou úrovní mechanizace, chemizace a produktivitou práce patří k nejvyspělejším na světě. Převládají rodinná hospodářství. Pěstují se brambory (8,1 mil. t, 1997), cukrová řepa (6,4 mil. t), pšenice, ječmen, zelenina. Rozsáhlé ovocnářství a zahradnictví; významné je pěstování květin, skleníková hospodářství. Nejvyšší vývoz řezaných květin a květinových cibulí na světě. Dominantní je živočišná výroba. Významný je chov prasat (14,3 mil. kusů, 1997), skotu a drůbeže; vyrobeno 2,6 mil. t masa, 11,2 mil. t mléka, 688 000 t sýrů. Lov ryb a měkkýšů. Těžba ropy, zemního plynu (79,2 mld. m3, 1998, páté místo na světě) a solí. Průmysl strojírenský, elektrotechnický, hutnictví železa i barevných kovů, chemický, petrochemický, potravinářský, textilní. Broušení diamantů. Významná je tranzitní přeprava. Rotterdam je největším přístavem na světě (293,4 mil. t, 1994). – Území Nizozemska obývané ve starověku keltskými i germánskými kmeny (mimo jiné Belgy) zčásti připojil Caesar k dobyté Galii, část (Frísko) si zachovala nezávislost. Za stěhování národů tudy procházely další germánské kmeny (Sasové, Frankové); většina území se do 8. stol. stala součástí Franské říše a po jejím rozdělení v roce 843 zůstala součástí středního údělu. V rámci Nizozemí od 10. stol. vznikala řada hrabství a církevních panství: Utrecht (biskupství od roku 696), Holland, Zeeland aj. Spolu s historickým Nizozemím se většina území stala majetkem burgundských vévodů. Po smrti Karla Smělého roku 1477 připadla Habsburkům; v rámci dělení připadlo v roce 1522 jejich španělské větvi (Španělské Nizozemí). Rostoucí daňové zatížení, omezování autonomie a snaha o rekatolizaci vedly k protišpanělskému povstání (viz též nizozemská revoluce). V roce 1579 vznikla převážně ze severonizozemských provincií Utrechtská unie, která sesadila španělského krále Filipa II. a vyhlásila nezávislost Spojených provincií nizozemských (fakticky republiky v čele s místodržícím dědičně z rodu oranžsko-nassavského). V roce 1609 bylo uzavřeno příměří se Španělskem (uznání de facto), vestfálským mírem v roce 1648 uznáno Nizozemsko de iure a zároveň vyčleněno z rámce říše. V 17. stol. podlehlo Anglii ve třech anglo-nizozemských námořních válkách, ale odolalo expanzi Ludvíka XIV. Po Velké francouzské revoluci byla na místě Nizozemska vytvořena „sesterská“ Batavská republika, poté byla Napoleonem I. Bonapartem změněna na Holandské království (v letech 1806 – 10 v čele s jeho bratrem Ludvíkem Bonapartem); území bylo nakonec anektováno Francií. Tehdy též Nizozemsko ztratilo část kolonií (Cejlon, Kapsko) ve prospěch Velké Británie. Po vídeňském kongresu v roce 1814 – 15 Nizozemsko spolu s Rakouským Nizozemím tvořilo Spojené království nizozemské spjaté personální unií i s Lucemburskem (do roku 1890). V roce 1830 se odtrhla Belgie. Za 1. světové války bylo Nizozemsko neutrální, za 2. světové války bylo okupováno v letech 1940 – 45 Německem. Poté součást Beneluxu (od roku 1948); po roce 1945 ztratilo kolonie (Indonésie, Nizozemská Guyana aj.). Zapojeno je do evropského integračního procesu (EHS, EU) i NATO, stalo se politicky i hospodářsky stabilní zemí. 1. 1. 1999 se Nizozemsko připojilo k Evropské měnové unii. – Nizozemsko je konstituční monarchie. V čele státu je král, jehož trůn je dědičný v dynastii oranžsko-nassavské po mužské i ženské linii podle zásady prvorozenosti. Zákonodárným sborem jsou dvoukomorové Generální stavy. První komora je Senát (75 členů, funkční období 4 roky), druhou komoru tvoří Poslanecká sněmovna (150 členů, funkční období 4 roky). Výkonná moc je v rukou krále a vlády v čele s předsedou. Poslední volby se konaly v květnu a v červnu 1998. Královna Beatrix I.

Tabulka: Nizozemsko- Spravni Cleneni
Provincie Rozloha     (km2) Počet obyv. (1997) Správní středisko
Drente 2 681 461 000 Assen
Flevoland 2 412 282 000 Lelystad
Frísko (Friesland) 5 741 615 000 Leeuwarden
Gelderland 5 144 1 886 000 Arnhem
Groningen 2 967 558 000 Groningen
Jižní Holandsko (Zuid­Holland) 3 446 3 345 000 ’s-Gravenhage (Haag)
Limbursko (Limburg) 2 209 1 136 000 Maastricht
Overijssel 3 419 1 058 000 Zwolle
Severní Brabantsko (Noord-Brabant) 5 082 2 304 000 ’s-Hertogenbosch
Severní Holandsko (Noord-Holland) 4 059 2 475 000 Haarlem
Utrecht 1 434 1 079 000 Utrecht
Zeeland 2 932 368 000 Middelburg
 
Tabulka: Nizozemsko- Predstavitele
MÍSTODRŽÍCÍ
Dynastie oranžsko-nasavská
(1572) 1581 – 1584 Vilém I. Oranžský
1585 – 1625 Mořic Oranžský
1625 – 1647 Friedrich Jindřich (Hendrik)
Dynastie nasavsko-dilenburská
1647 – 1650 Vilém II. Oranžský
1650 – 1672 vláda generálních stavů
1672 – 1702 Vilém III. Oranžský (jako anglický a skotský král Vilém II.)
1702 – 1747 vláda generálních stavů
1747 – 1751 Vilém IV. Oranžský
1751 – 1795 Vilém V. Oranžský
1795 – 1814 Nizozemsko pod nadvládou Francie
1795 – 1806 Batavská republika
1806 – 1810 Ludvík Bonaparte
1810 – 1814 součást Francie
KRÁLOVÉ
Dynastie nasavsko-dietzská
1815 – 1840 Vilém I.
1840 – 1849 Vilém II.
1849 – 1890 Vilém III.
1890 – 1948 Vilemína I.
1948 – 1980 Juliána I.
od 1980 Beatrix I.
PŘEDSEDOVÉ VLÁDY
1940 – 1945 Pieter Sjoerds Gerbrandy
1945 – 1946 Willem Schremerhorn
1946 – 1948 Louis Jozef Maria Beel
1948 – 1958 Willem Drees
1958 – 1959 Louis Jozef Maria Beel
1959 – 1963 Jan Eduard de Quay
1963 – 1965 Victor Gérard Marie Marijnen
1965 – 1966 Joseph Maria Laurens Theo (Jo) Cals
1966 – 1967 Jelle Zijlstra
1967 – 1971 Petrus Josephus Sietse (Piet) de Jong
1971 – 1973 Barend Willem Biesheuvel
1973 – 1977 Johannes Marten (Joop) den Uyl
1977 – 1982 Andreas A. Maria (Andries) van Agt
1982 – 1994 Rudolphus Frans Marie (Ruud) Lubbers
od 1994 Willem (Wim) Kok
 
Související hesla