Stuartovci

, dynastie vládnoucí 1371 – 1707 ve Skotsku a 1603 – 1714 v Anglii (kromě 1649 – 1660 a 1695 – 1702); název odvozen od francouzské podoby titulů tzv. stewardů, tj. hofmistrů královského dvora, funkce, kterou Stuartovci vykonávali od pol. 12. stol. První skotský král z rodu Stuartovců Robert II. udržel nezávislost Skotska na Anglii; za jeho nástupců byla ve Skotsku vytvořena pevná feudální monarchie. Po vymření Tudorovců v Anglii nastoupili Stuartovci i na anglický trůn a obě země byly jejich vládou (s výjimkou dvou kratších období) spojeny až do roku 1707 personální unií, kdy bylo vytvořeno jednotné Spojené království Velké Británie; po sesazení katolických Stuartovců v roce 1689 vládly protestantské dcery Jakuba II. Marie Stuartovna (spolu s Vilémem III. Oranžským) a Anna Stuartovna do 1714 (nástup hannoverské dynastie). Katolická větev Stuartovců žila ve francouzské emigraci a marně se snažila o opětovné získání trůnu (viz též jakobitská povstání); vymřela v roce 1807.

Ottův slovník naučný: Stuartovci

Stuartovci, panovnický rod ve Skotsku a Anglii. Norman Allan Fitzflaad dostal od Jindřicha I. statek Oswestry ve Shropshireu. Jeho starší syn William Fitzallan zůstal v Anglii a založil rod earlů of Arundel, jejichž dědictví přešlo na vév. z Norfolku; mladší syn, Walter († 1177) usadil se ve Skotsku, kdež obdržel od Davida I. statky v Renfrewshireu, Lauderdalu a Teviotdalu a dědičnou hodnost skotského stewarda (hofmistra); od této hodnosti obdržel rod své jméno (ve francouzské formě »Stuart«). Šestý steward Walter (1293 – 1326) byl věrným pomahačem Roberta I. Brucea a r. 1315 oženil se s jeho dcerou Marjorií. Syn jeho Robert nastoupil po vymření rodu Bruceova podle usnesení parlamentu na trůn skotský jako Robert II. († 1390). Po něm následoval jeho syn Robert III. († 1406), dále Jakub I. (zavražděn 1437), Jakub II. (padl v boji u Roxburghu (1460) a Jakub III. (zabit ve spiknuti 1488). Jakub IV. (padl u Floddenu 1513) vstoupil ve sňatek s Markétou, dcerou angl. krále Jindřicha VII., čímž nabyl rod stuartovský nároků na trůn anglický v případě vymření Tudorovců. Syn jeho Jakub V. († 1542) měl se svou druhou chotí Marii z Guisů jenom dceru Marii, jež provdána byla nejprve za franc. krále Františka II., po druhé za Jindřicha Darnleye, jehož otec, Matthew of Lennox, pocházel z pobočné linie stuartovské a jehož matka byla sestra Jakuba V. Z tohoto manželství narodil se Marii syn Jakub VI., jenž po vymření Tudorovců (1603) stal se na základě svrchu zmíněného příbuzenství též králem anglickým jakožto Jakub I. Po jeho smrti (1625) nastoupil jeho syn Karel I. (popravený 1649). V l. 1649 – 60 Stuartovci, byli nuceni žíti mimo Anglii i Skotsko, jež byly prohlášeny republikou. Teprve r. 1660 gen. Monk způsobil, že byli povoláni nazpět a nejstarší syn popraveného krále, Karel II., dosazen na trůn anglický a skotský. Karel II. se svou chotí, Kateřinou portugalskou, neměl dítek; za to jeho maitressy porodily mu několik nemanž. synů, z nichž nejznámější se stal vév. of Monmouth, syn Lucie Waltersové. Jiní jeho illegitimní synové jsou Jindřich Fitzroy vév. z Graftonu, Charles Beauclerc vév. ze St. Albansu a Charles Lennox vév. z Richmondu. Po smrti Karlově (1685) nastoupil jeho bratr Jakub II. Jeho první choť, Anna Hyde of Clarendon, byla protestantka a rovněž dcery, jež se z tohoto manželství narodily, Anna (provdaná za prince dánského Jiřího) a Marie (provd. za místodržitele nizozemského Viléma Oraňského). Druhá choť, Maria d'Este, byla katolička; s ní měl král syna Jakuba Eduarda († 1766). Nekrvavou revolucí r. 1688 byl Jakub II. svržen s trůnu a za krále uznán Vilém III. Oraňský, choť jeho dcery Marie († 1695) a po jeho smrti (1702) druhá dcera Jakubova Anna († 1714). Po její smrti přešla koruna anglická i skotská na Jiřího I. Hannoverského, jehož matka Žofie byla dcerou Elišky Falcké, dcery Jakuba I. Jakub II. marně se pokoušel pomocí katolických Irčanů znova dosednouti na trůn; byl nad ř. Boyne poražen (1690) a nástupnictví vyhrazeno pouze protestantům (exclusion bill 1701). Ani pokusy Jakuba Eduarda neměly úspěchu. Jeho starší syn Karel Eduard spoléhaje na pomoc francouzskou roznítil za války o dědictví rakouské vzpouru ve Skotsku, byl však u Cullodenu poražen (1746). Karel Eduard zemřel bezdětek r. 1788, jeho bratr Jindřich Benedikt stal se r. 1747 kardinálem a zemřel r. 1807 ve Frascati. Jím vymřela hlavní linie rodu Stuartovců. Z četných větví vedlejších žiji ještě některé ve V. Britannii a Irsku. J. F.

Související hesla